Rudolf Růžička - Tvůrčí, pedagogické a spoločenské perspektivy elektroakustického a computerového hudebního umění Abstrakt: Přednáška stručně uvádí obtíže při společenském uplatnění elektroakustické a computerové hudby za totalitního režimu na území Československa v kontrastu s novými možnostmi v demokratické společnosti, předkladá údaje o použití počítačů v umělecké tvorbě, především v hudební kompozici, zabýva se v nedávné době u nás opomíjenou výukou na vysokých hudobních školách a skladatelskou souteží tvůrců elektroakustických kompozic. Dále obsahuje popis kompozičních postupů v oblasti computerové hudební tvorby a rozebíra elektroakustickou computerovou skladbu Crucifixion I, která byla vytvořena pomocí programu CCOMP a uvedena na koncertě při příležitosti konání semináře. Text: Na základě kritiky nekonformního způsobu tvorby, kterou vedoucí kolturní funkcionáři minulého režimu prosazovali ve formě hesel o záštitě socialistického realismu, se dopouštěla celá společnost pomocí víceméne souhlasného mlčení likvidace těch směrů hudební tvorby, které bojovaly za samostatnost, svébytnost, umělecké uplatnění a světovost české a slovenské hudby. Týká sa to nejen především soudobých hudebních kompozičních směrů (m.j. také elektroakustické a computerovcé hudby), ale zcela jiných hudebních oblastí (např. jazzu). Elektroakustická a computerová hudba byla vládnoucími kulturními činiteli minulého režimu potlačována ve formě zákazů a omezování provádění nejen na koncertech, ale také při vydávaní na gramofonových deskách, vysílání rozhlasem a televizí i jinak diskriminována Československá tvorba tohoto druhu byla oceňována především v zahraničí, u nás se šírila úspešně zejména formou hudebního samizdatu. V nové situaci v současné době je tento druh umělecké tvorby oceňován na oficiálních úrovních jak v Asociaci hudebních umělců a vědců, tak i formou pořádaní kongresů, konferencí, festivalů, seminářů, veřejných koncertů aj včetne popularuzujících samostatných pořadů s touto hudbou v rozhlasovém a televizním vysílání a vydávání odborných publikací.3 Tak jako stále více pronikají počítače do sféry vědecké a výrobné, tak se nezadržitelně začínají uplatňovat i v soudobém tvůrčím umůní. Po počžtečních, více méně úspěšných pokusech v oblasti hudební a výtvarné, rozšířil se tento avantgardní umělecký trend takovou měrou, že jej nelze přehlížet už vzhledem k celospoločenskému významu užití počítačů v lidské činnosti. V oblasti hudby se počítače uplatňují v současnosti zejména v řízení syntezátorů, k automatické notaci, k analýze hudebních děl i k vytváření nových skladeb na základě požadavků skladatele. Kompozice, vznik a výroba elektroakustické hudby bez pomoci počítače je v současné době nemyslitelná. Obdobně je computerová hudba trvale spojena s elektroakustickou zejména zásluhou spojení s následnou realizací pomocí syntetizérů. Oba druhy umělecké tvorby se v současné době tak prolínají, že dochází teměř k jejich splynutí. V Bratislavě založili společnost s názvem Centrum pre elektroakustickú a computerovú hudbu, v Praze a Brně vznikla při Asociaci hudebních Výuka kompozice elektroakustické a computerové hudby probíha na Janáčkově akademii múzických umění v Brně jako na historicky první vysoké huděbní škole u nás nepřetržite již od roku 1969.1,2 Na každé univerzitě v USA a na řade univerzit a vysokých hudebních učilišť v Japonsku a Západní Evropě jsou samostatná střediska pro výuku a výzkum této hudební oblasti. Přes řadu konkrétních návrhů na vznik kvalitně technicky vybaveného výukového pracoviště i na JAMU v 70. a 80. letech bývalé vedení školy odmítalo jakoukoliv obdobnou možnost, takže výuka kompozice elektroakustické a computerové hudby probíhala ve stísněných podmínkách s nedostatečným přístrojovým vybavením. JAMU tím ztratila prioritu, kterou získala jako škola s moderní skladatelskou výukou v 60. letech a na počátku let sedmdesátých. V současné době dochází k nápravě formou vybudování samostatného, moderním zařízením vybaveného studia pro výuku tohoto druhu hudební tvorby. Nastala situace, kdy je také třeba napravit chyby minulého dvacetiletého kulturního vývoje nejen v oblasti pedagogické, ale i podporou vzniku uměleckých hudebních děl z oblasti elektroakustické a computerové hudby formou tvůrčích skladatelských soutěží, které nepochybně zvýší zájem mladých tvůrců o toto v nedávné době násilně a neoprávněně potlačované hudební umění. Společnost pro elektroakustickou hudbu ve spolupráci s Českým hudebním fondem a Českým rozhlasem vypisuje v tomto roce mezinárodní soutěž o nejlepší elektroakustické dílo u příležitosti 25. výročí vzniku Studia pro experimentální hudbu Československého rozhlasu v Plzni, kde byla v roce 1969 uspořádána první mezinárodní soutěž o nejlepší skladbu v oboru konkrétní a elektronické hudby pod názvem MUSICA NOVA, a především pak k uctení památky předsedy poroty této soutěže, hudebního skladatele a prpagátora elektroakustické hudby u nás prof. Miloslava Kubeláče. V soutěžních podmínkách je obzvláště pamatováno na mladou generaci tvůrců elektroakustické hu Základním kompozičním principem při vzniku computerových skladeb často bývá využití náhody ve formě pseudonáhodných čísel s daným omezením.4 Náhodná čísla zde plní funkci náhodných jevů v přírodě i v myšlení člověka. Může tak být vytvořen samostatný skladebný stal. V oblasti umělé inteligence mohou být kompoziční programy velkým přínosem zejména pro výzkum myšlení pomocí modelování činnosti lidského mozku především formou použití náhodných postupů, jejich skladatelem i počítačem omezeným použitím a přetvářením do oblasti tvůrčí umělecké práce. Programy pro tvorbu computerové hudby mohou sloužit jak soudobým profesionálním i amatérským skladatelům, kteří o kompozici s pomocí počítače projeví zájem, tak i výuce studentů skladby, kteří jsou dobře obeznámeni se základy tradiční skladatelské tvorby. Univerzální program, nazvaný CCOMP (Computer COMP-osition)5,6 je určen pro kompozici soudobých artificiálních skladeb spolu s programy, sloužícími pri automatický notační zápis s následným tiskem v tradičním notovém záznamu a zvukovou realizaci pomocí syntetizéru. byl záměrně vytvořen pro širší uplatnění v tvorbě různě stylově zaměřených skladatelů, čímž dokumentuje široké možnosti užití počítače v umělecké tvorbě dokonce tak specifické, jakou je kompoziční činnost. Zadávaní dat pro program vychází z klasických znalostí profesionálního skladatele tak, aby i začátečník v oblasti počítačové kompozice byl schopen pracovař s programem a dosáhnout dobrých výsledků. Nejdůležitejším přínosem tohoto programu je, že tvůrčí umělecká činnost skladatela je plné zachována, počítač však umožňuje urychlení realizace skladatelových záměrů a odstraňuje netvůrčí, rutinní práci. Vznik computerové elektroakustické skladby Crucifixion I (Ukřížování) byl inspirován stejnojmenným obrazem Salvadora Dalího, jehož originál, vytvořený v 50. létech, vlastní Metropolitní muzeum v New Yorku. Celý dojem z obrazu, vzhledem k abnormálním velikostním proporcím a surrealistickému pojetí, působí spíše jako neskutečná vize, mystická snová záležitost, než realistické vajádření ukřížování. kompoziční proces byl proto realizován jako meditativní hudební záležitost, kterou obzvlášť hudba. Téměř šestnáctiminutová skladba vznikla v letošním roce v Audiostudiu Českého rozhlasu v Praze. jako ukázka detailního rozboru skladby jsou uvedeny parametry, které vedly k vytvoření kompozice Crucifixion I. Všechna zadání (příloha 1) i výsledná data (příloha 2) jsou daná programem CCOMP, který vznikl v programovacím jazyku FORTRAN na počítači PDP 11/34 a byl přeložen i pro jiné druhy počítačů (ADT, IBM-PC, ATARI, aj.). Výsledná data byla pomocí notačního zápisu (příloha 3) a MIDI výstupu programu NOTATOR na počítači ATA Literatura 1 Jiří Kopřiva: „Samočinný počítač jako pomocník skladatele experimentáoní hudby“ - sborník: Deset let práce Laboratoře počítacích strojů VUT; Brno 1972, str. 116 - 117 2 Rudolf Růžička: „Využití samočinných počítačů při vzniku uměleckých děl se zvláštním zaměřením na hudbu a soudobou hudební kompozici“ - Ediční středisko JAMU; Brno 1980 3 Miroslav Kaduch: „Soudobá hudební tvorba s využitím počítačů“ - Mětské kulturní středisko; Ostrava 1989 4 Josef Gerbrich, Rudolf Růžička: „Počítačový program pro vznik elektroakustických skladeb“ - časopis: Matematické obzory? 1990, čís. 34, str. 75 - 82, vydavatel: ALFA Bratislava 5 Josef Gerbrich, Peter Randula, Rudolf Růžička: „Počítačové programy pro vytváření hudebních skladeb“ - časopis: Opus musicum; 1990, čís 7, str. I - XVIII 6 Josef Gerbrich, Peter randula, Rudolf Růžička: „Computer program for composition and automatic notation of contemporary instrumental and vocal music“ - časopis: Computers and Artificial Intelligence; Vol. 10, 1991, čís. 5, str. 487 - 503, vydavatel: Slovenská akadémia vied - veda, Bratislava